6. KAPITOLA - ANU
Irma otevřela oči a nad sebou spatřila strop jakési místnosti. Byla tu tma. Chtěla se rozhlédnout, ale zjistila, že nemůže udržet oči otevřené.
Kde to jsem? pomyslela si. A jak jsem se sem dostala?
Cítila se nesmírně slabá a hlavu měla jako střep. Pokusila se vstát, ale tělo ji vůbec nechtělo poslouchat.
Pohnula rty, ale nic se neozvalo. Chtěla zavolat na své kamarádky, ale jako by měla vyříznutý jazyk.
Vtom ucítila na čele dotyk hřejivé dlaně a pak jí někdo načechral vlněnou deku, do které byla zachumlaná.
Tázavě se zahleděla do jasně žlutých očí, ale vzápětí se opět ponořila do bezedné temnoty.
,,To je ono?" zeptala se septicky Cornelia a vrhla na Taranee nedůvěřivý pohled.
Taranee přikývla. Petr jí ten starý opuštěný dům ukazoval už dřív. Dívky si opřely kola o budku, který původně sloužila jako poštovní schránka, ale z níž se teď stalo hnízdo jakéhosi dravého ptáka.
Cornelia vrhla na Hay Lin pohled plný napjatého očekávání.
,,Cítím ji ve vzduchu. Je tady," pravila Hay Lin.
Will se s povzdechem podívala na hodinky.
,,Doufám, že ji najdeme co nejdřív. Stačí, že jsme musely zavolat jejím rodičům a tvrdit, že zůstala na pláži a pak půjde k nám na večeři. Nechápu, proč je z těch záplav tak poplašená. Kéž by Petr býval nemluvil o tom starém domě!"
Taranee se náhle zarazila. ,,Máš pravdu! Je uvnitř!
Cítím její myšlenky, ale... působí nějak zmateně... jako by snad ani nebyly její! A... není tam sama!"
To ostatní pěkně poděsilo.
Pomalu se přikradly k domu a zastavily se u schodů, které vedly ke vchodovým dveřím.
Obloha byla stále zatažená, ale aspoň už nepršelo. Měsíc, který právě vyšel, probleskoval zpoza šedých mraků.
Dívky se obezřetně rozhlédly. Zahrada byla zanedbaná, trávník neposekaný a o střechu se opíral starý seschlý strom. V záhonech se válely větrem naváté odpadky a břidlicové tašky, které spadaly ze střechy.
,,Zdá se, že tu nikdo nežije," zašeptala Will.
,,Proč by taky někdo bydlel tak daleko od města?" podotkla Hay Lin a vzala opatrně za kliku.
Ozvalo se nespokojené zavrzání.
,,Je zamčeno," pravila a otočila se na ostatní.
,,Světlo! Někdo je uvnitř!" vyhrkla Will a ukázala na místo, kde se z okenice uvolnilo jedno prkno. Od parapetu se odrážela tlumená žlutooranžová záře.
Dívky se na sebe významně podívaly.
,,Jdeme dovnitř!" prohlásila Cornelia a vzala rázně za kliku. ,,Žádný zámek nás nemůže zastavit!"
Za pomoci sil Země opatrně otevřela dveře, zatímco Hay Lin přivolala meluzínu, aby přehlušila vrzání svým halasným kvílením.
Podlaha, kdysi bělostná jak sníh, byla pokrytá vrstvou šedivého prachu. Před nimi se objevily další dveře a zpod nich se do chodby linulo matné světlo.
,,Voda," špitla Taranee a vydala se po vlhkých stopách, které končily u dveří.
,,Co teď?" pohlédla čarodějka Ohně na ostatní.
,,Jsme přece W.I.T.C.H., prohlásila polohlasně Will, ,,a lituju každého, kdo se nám postaví do cesty, když zachraňujeme svou kamarádku! Jste připravené?"
S těmi slovy přivolala Srdce Kondrakaru, které se jí ihned perleťově rozzářilo na dlani.
,,Ty se nezdáš, Will... něco tak dramatického!" popíchla ji uštěpačně Hay Lin. Vzápětí ucítila, jak ji Srdce začíná proměňovat.
,,A to jsi ještě neviděla tohle!" zavolala Will a vší silou kopla do dveří, které narazily do stěny.
Dívky zděšeněvykřikly, když před sebou spatřily drobného chlapce s dlouhým psím čenichem, který na ně upíral své jasně žluté oči. Jeho bílé zuby zářily do tmy a vzadu na krku měl naježenou srst, jako by byl připraven na zběsilý úprk.
,,Pro všechno na světě..." vydechla Cornelia, když se trochu vzpamatovala. ,,Co jsi zač?"
Podivné stvoření se vystrašeně přikrčilo, nastražilo černé uši a rozrušeně jimi zakývalo. Těžká zvířecí hlava byla nepřirozeně zasazena mezi utlá ramena a oblečení, které měl chlapec na sobě, připomínalo oděv postav z egyptských nástěnných maleb.
,,Zvláštní," ušklíbla se Hay Lin.
Ve žlutých očích se zaleskl odraz plamene z malého ohýnku, který hořel uprostřed místnosti.
,,Co jsi udělal s Irmou?!" obořila se na něj výhružně Cornelia a přistoupila blíž. Chatrný strop a stěny se rázem roztřásly, ale Cornelia se ovládla a vše se zase uklidnilo. Psohlavec zavrčel a vycenil ostré tesáky, ale zároveň polekaně ustoupil.
Taranee mávla rukou, z ohniště vyšlehl rudý plamen a mrštil tím podivným tvorem o zeď. Místností se jako světlušky rozlétly stovky žhavých uhlíků a oheň začal nebezpečně olizovat strop. Hay Lin přivolala proud vzduchu a stočila plameny na stranu dřív, než začala hořet celá chalupa.
Chlapec s psí hlavou chvíli ležel omámeně na zemi a pak se posadil na paty a opřel se zády o stěnu. Očima začal nervózně těkat po místnosti.
,,Podívejte! Chtěl by nám utéct!" usoudila Will z jeho trhaných pohybů.
,,Nikam nepůjdeš, dokud nám neřekneš, kde je Irma a odkud ses tu vzal!" štěkla na něj výhružně Cornelia.
,,Já jsem tady!"
Irma se z ničeho nic objevila ve dveřích, zabalená do teplé deky. Celá se třásla a zuby jí drkotaly zimou. Pořád se jí ještě motala hlava a dělalo jí potíže udržet se na nohou.
,,Sám neví, odkud je, takže nemá smysl se ho na to ptát," pravila unaveně. ,,Já jsem mu dala jméno Ron. Nevím, jestli se mu to líbí, nebo ne, ale pokud mu nebudete říkat Psohlavče nebo tak něco, je to vlastně docela jedno."
Dívky na ni zůstaly zírat s otevřenou pusou, jako by právě přiletěla z Marsu.
,,Zavři pusu, Cornelie, slintáš," ušklíbla se posměšně Irma.
,,Jsi v pořádku, Irmo?" zeptala se otřeseně Cornelie.
Irma přikývla. ,,V každém ohledu."
,,Co se stalo, jak ses... kdo...?" vyhrkla Hay Lin, než se vzpamatovala a upřela na Irmu tázavý pohled. ,,Řekni mi, jak jsi přišla zrovna na Rona? To je přece jméno pro psa!"
,,No tak se hned nemusíš tak durdit!" odvětila s úsměvem Irma. ,,Určitě bude mít radost, když vymyslíš něco lepšího."
,,Vzpomněla jsem si, jak nám Collins vyprávěl o starověkém Egyptu," poznamenala Hay Lin zamyšleně. ,,Pamatujete na Anubise - boha s lidským tělem a psí hlavou? Jak jsem ho uviděla, hned mi to vytanulo na mysli."
Kývla na psohlavce, který je zvědavě sledoval.
,,No dobře, budeme mu říkat Anu," prohlásila Irma.
Hay Lin si jen povzdychla a potřásla rezignovaně hlavou.
,,Hej!" přerušila netrpělivě Will. ,,Co je s vámi? Soutěž o nejhezčí jméno je sice fajn, ale me by spíš zajímalo, proč jsi tady a kdo nebo co je tady tenhhle."
,,Anu mě zachránil, když mě něco nebo někdo stáhl pod vodu," odvětila Irma věcne.
Dívky se otočily na chlapce, který stále seděl u zdi a rozpačitě si je prohlížel.
,,Vzpomínáte si, jak jsem se v muzeu dotkla té ebenové pyramidy?" zeptala se Irma a zachumlala se do deky.
,,Zatočila se ti hlava," odpověděla Taranee, ,,a říkala jsi, že uvnitř cítíš vodu."
,,Navázala jsem s ním kontakt," pravila Irma.
,,Nebyla tam jen voda, ale i on. Anu byl zavřený v té černé pyramidě!"
,,Jak to myslíš?" vrhla na ni Hay Lin nechápavý pohled.
,,Ta pyramida sloužila jako vězení," vysvětlovala Irma. ,,Tím, že jsem se jí dotkla, vysvobodila jsem ho, a když pak v noci uprchl, začala ho hledat čarovná vodní energie. Když mě dneska na pláži zachránil, riskoval svůj život."
Taranee se napřímila, až to kolem ní zajiskřilo.
,Chceš říct, že ho někdo zamkl do té pyramidy? Vždyť je tak maličká... Kdo by mohl vymyslet něco tak děsivého?" vyhrkla a rozpačitě dupla do podlahy.
,,Nevíme, co provedl," snažila se ji Cornelia uklidnit.
,,To je úplně jedno, Cornelie," sykla Taranee.
,,Ty jsi tu pyramidu neviděla, ale my ano. Je to naprosto nelidské!"
,,Nevíme jistě, jestli to udělal člověk," podotkla Irma. ,,Vím, že to zní dost přitaženě za vlasy," pokračovala, ,,ale v noci na dnešek se mi zdál sen, který mi nepatřil, pokud se to dá tak říct."
Ostatní se na ni podívaly, jako by se dočista pomátla. Irma se pozorně zahleděla na Anua, který se mezitím připlazil blíž k ohni. ,,Zdá se mi to dost zvláštní... a děsivé," pravila tlumeným hlasem, ,,ale Anu a já máme zřejmě stejné magické schopnosti. Ta mocná energie, která ho hledala, si myslela, že ho našla, když ucítila mou magickou sílu."
,,Nechceš snad naznačit, že ty záplavy v Heatherfieldu s ním mají něco společného?" zeptala se cynicky Will.
,,To víš, že mají," odvětila sebejistě Irma. ,,Cítila to od chvíle, kdy jsem se ráno vzbudila. Proto jsem s vámi chtěla mluvit."
,,Takže to nebylo kvůli klukovi?" povzdychla zklamaně Will.
Irma se pousmála. ,,Jak se to vezme," odvětila a pohlédla na psohlavce.
,,Jak tohle všechno víš?" vyhrkla Cornelia.
,,Ještě jsem ho neslyšela nic říct. Umí vůbec mluvit?"
,,Ne, ale dokáže se napojit na mé myšlenky a sny. Zdá se, že je to pro něj jediná cesta, jak oživit své vlastní vzpomínky," vysvětlovala Irma. ,,Sám je nedokáže udržet ve vědomí. Vypadá to, že se mu někdo pokusil vymazat všechno z paměti. A proto potřebuje, abych mu pomohla si to vybavit. Řekl mi toho mnohem víc, ale zatím to nedokážu dát dohromady. Sama tomu ještě moc nerozumím."
,,Odkud vlastně přišel?" zeptala se Taranee.
,,To vážně netuším," odvětila Irma, ,,ale stále se mi vrací obraz světa s pohádkovým zámkem, obehnaným bělostnými hradbami. Je tam spousta vodopádů a lidí, jako jsme my."
,,Bez..." zarazila se Will, protože nechtěla být hrubá, a tak jen pokynula směrem k Anuovi.
,,Vypadají docela normálně a nmají psí hlavy," pomohla ji Irma.
,,Ale pokud pochází z jiného světa, Věštec o něm bude určitě vědět," usoudila Cornelia.
,,A jestli o něm ví Věštec..." pokračovala Taranee.
,,...tak to může být nějaký vyhnanec, já vím," odpověděla Irma.
,,Nevíme, proč tu je," pravila Cornelia věcně.
,,Nevíme, co provedl. Musí přece existovat nějaký důvod."
Irma si povzdychla. Sama si ještě nedávno myslela úplně totéž.
,,Já vím," pravila tiše, ,,ale já prostě nedokážu myslet tak střízlivě jako ty."
,,Řekni nám ještě něco o těch jeho vzpomínkách," nabídla ji Will s pohledem upřeným na Anua. ,,Myslíš, že jim můžeš věřit,"
,,Věřím tomu, co mi říkají jeho oči," utrousila Irma. ,,A chci mu pomoct, ať si o tom vy myslíte cokoli. Zachránil mi život a já udělám všechno pro to, abych mu pomohla. Dlužím mu to. A kromě toho si to taky hodlám vyřídit s tím, kdo proti mně postavil můj vlastní živel a pokusil se mě utopit. Je mi jedno, co Anu provedl, ale já jsem neudělala nic špatného, a tak nechápu, proč se mě tahle ,síla' snažila zabít!" Při pomyšlení na tu podivnou vodu se Irma celá roztřásla. Vypadalo to jako voda, ale ve skutečnosti to bylo neco jiného.
,,To ti nedovolíme," prohlásila rázně Will. ,,Na něco takového nestačíš."
,,No tak, Will," žadonila Irma.
,,Will má pravdu," vložila se do toho neoblomně Cornelia.
Irma svěsila smutně hlavu.
,,Nenecháme nikoho na holičkách," pokračovala Will. ,,Jestli chceš Anuovi pomoct, nebudeš na to sama."
,,Ne, dokud máš nás," dodala bujaře Cornelia.
Hay Lin a Taranee odhodlaně přikývly na souhlas.
,,Vy jste ty nejlepší kamarádky na světě!" zvolala Irma dojatě a všechny nadšeně objala.
,,Ale to neznamená, že věříme tomu tvýmu podivnýmu kámošovi," upozornila ji Cornelia.
,,A budete se řídit tím, co řekne Věštec, je to jasný? To platí i pro tebe, Irmo."
Irma mlčky přikývla a otočila se na Anua. Věřila mu. Ty jeho žluté oči mluvily za vše.
Žádné komentáře:
Okomentovat