5. KAPITOLA - IRMINO ZMIZENÍ
Od moře foukal čerstvý vítr a pohrával si s pískem na pláži. Vzduch byl prosycený mořskou solí a na obzoru zářil oranžový kotouč dopoledního slunce. Cornelia, Taranee, Will a Hay Lin seděly na pláži a pozorovaly kluky, jak na prknech zkušeně zdolávají i ty největší vlny.
Irma celá udýchaná tlačila rozehřátým pískem své kolo.
,,Irmo!" volaly na ni kamarádky a už zdálky jí mávaly.
Irma položila kolo do písku a svalila se vedle na deku.
,,Proč na tom kole nejedeš?" zeptala se Will nechápavě.
,,Píchla jsem," vydechla Irma rozmrzele. ,,A to mám úplně nové gumy."
,,Stává se ti to často?" mrkla na ni Will cynicky.
,,Moje druhé jméno je problém," povzdychla si Irma.
,,Tak to už chápu, proč jsi dorazila až teď. Čekáme tu už celou věčnost," zabručela Cornelia.
,,Volaly jsme k vám domů, ale tvoje máma říkala, že spíš jako andílek," ušklíbla se Taranee.
,,Už jsem se bála, že kvůli těm záplavám bude koncert zrušený," poznamenala Irma.
,,Něco takového nemůže Matta a jeho Modrý kobalt zaskočit," podotkla hrdě Will a přihmouřila oči do oslepujícího sluníčka.
Hay Lin se natáhla na deku vedle Irmy a zahleděla se do sebe. Přes blankytně modrou oblohu putoval osamělý bílý mrak.
,,Do večera to vyschne," usoudila Hay Lin.
,,Podle předpovědi má celý týden svítit slunce."
,,Zdál se mi sen, který by s těmi záplavami mohl mít něco společného," pravila Irma. ,,Nejsem si jistá, ale..."
Vtom se z moře ozval výkřik, až dívky leknutím nadskočily.
,,Co se děje?" vyhrkla Hay Lin.
,,To je jen Petr, zase se předvádí," odvětila klidně Taranee.
,,Kde je teď?"
Cornelia se rozhlédla na obě strany, ale nikde ho neviděla.
Cornelia se rozhlédla na obě strany, ale nikde ho neviděla.
,,Podařil se mu skvělý skok..." poznamenala.
,,...a pak zmizel," dokončila za ni Taranee.
,,Tamhle je!" zavolala Cornelia a zamávala na siluetu uprostřed vln.
Petr se pomalu vracel k pláži, surfovací prkno táhl líně za sebou. Vypadal unaveně, ale jakmile spatřil Cornelii, celý se rozzářil.
,,Cornelia, neměla by sis zachovat aspoň trochu vážnosti?" povzdychla si Taranee a stáhla svou kamarádku na deku. ,,Udělal by cokoli, jen aby upoutal tvoji pozornost."
To už Petr vylezl z vod, doběhl k dívkám a svalil se na volné místo na dece.
,,Teď bude celá deka mokrá," brblala otráveně Taranee a laškovně svého staršího bratra odstrčila.
,,Chceš se vykoupat?" rozesmál se Petr a vrhl se na Taranee. Ta začala pištět jak o život a úpěnlivě prosila, aby toho nechal.
,,Tamhle je Matt." Will pohlédla na kraj příboje a spatřila Matta, který k nim kráčel se svým prknem pod paží. Celá se rozechvěla radostí a nemohla se dočkat, až bude u nich.
,,Myslela jsem, že kluci zkouší na pódiu," poznamenala Irma překvapeně.
,,Matt si šel zasurfovat, ale ostatní zatím dělají zvukové zkoušky," odpověděla Will a vrhla na Irmu škodolibý pohled. ,,Doufala jsi, že tu bude Joel?"
,,Ale no tak, Will. To ty jsi vždycky celá bez sebe, když je nablízku Matt," odvětila Irma, i když ve skutečnosti byla opravdu docela zklamaná.
,,To říkáš, protože nevíš, jaké to je, když se do tebe někdo zamiluje," prohlásila odměřeně Will. Vzápětí toho ale litovala. ,,Promiň," špitla a kousla se provinile do rtu.
,,To je dobrý," pousmála se Irma statečně. ,,Já jsem si začala."
Will přikývla, ale z jejího pohledu bylo znát, že ji to mrzí.
,,Ty máš taky své obdivovatele, i když ti zrovna moc nevyhovují."
To máš pravdu, pomyslela si Irma trpce. Můj milostný život není ideální. Co se týče kluků, jsem jako mucholapka - moli a masařky se mě drží jako klíšťata a krásní motýli si mě ani nevšimnou. Joel je toho zářným příkladem - ani o mně neví!
,,Dneska to není nic moc," poznamenal Petr a vstal, aby pozdravil Matta.
,,Viděl jsem, jak tě to smetlo," pravil Matt a posadil se vedle červenající se Will.
,,Nahoře na vlnách se to vůbec nedá ustát, jako by ta voda... no nic," podotkl Petr a zahleděl se daleko na moře, kde se vlny valily v plné síle, než se z nich u břehu stala vrstva bílé pěny.
,,Já už to pro dnešek balím," prohlásil Matt a protáhl si ztuhlý krk. ,,Za chvilku se budu muset jít podívat na kluky. Čeká nás zvukovka. Přidáš se?"
,,Možná," odvětil Petr. ,,Původně jsem chtěl ještě surfovat, ale moře je dneska vážně dost podivný."
,,Jak to myslíš?" zeptala se Cornelia.
,,Nevím, prostě se mi zdá nějaký jiný... jako by mělo svoji vlastní vůli. Vím, že to zní dost ulítle, ale... Po několika letech surfování už člověk ví, jak zacházet s vlnama."
S těmi slovy zdvihl ze země ručník a začal se utírat.
,,Myslíš, že by to mohlo nějak souviset s těmi záplavami ve městě?" zeptala se Irma znepokojeně.
,,Nebuď směšná, Irmo," odvětil Petr. ,,Na záplavách v Heatherfieldu není nic záhadnýho."
,,Vážně?" nedala se Irma.
Petr na ni pohlédl úkosem, jako by se snažil z její tváře vyčíst, o co jí jde.
,,Slyšel jsem, že prasklo kanalizační potrubí," poznamenal Matt.
,,No vidíš, záhada je vyřešena," přikývl rázně Petr.
,,Nezdá se vám to trochu zvláštní, že všechny trubky v Heatherfieldu se rozhodly prasknout ve stejnou chvíli?" zeptala se Will jakoby nic.
,,Třeba si s nima někdo hrál," ušklíbl se Petr.
,,Když jsem se dneska ráno byl projet na kole, viděl jsem, jak se v tom opuštěném domku za městem svítilo."
,,Chceš říct, že se tam někdo nastěhoval, aby zaplavil Heatherfield vodou z kanalizace?" opáčila Irma ironicky.
,,To ne," zavrtěl hlavou Petr. ,,Netvrdím, že to bylo přesně takhle, jenom se mi to zdá trochu..."
,,Záhadný?" skočila mu do řeči Irma.
Petr se rozesmál. ,,Tak to byla první Heatherfieldská záhada! Irmo, tvůj táta je policajt - možná bys mu měla říct, ať se do toho domku podívají."
Irma náhle ztichla. V hlavě se jí honily tisíce myšlenek a obrazů: dům z dnešního snu, kluk se psí hlavou, pyramida, voda...
,,Tak jdete si nás poslechnout, nebo co?" zeptal se Matt netrpělivě.
,,Holky, chtěla bych s vámi o něčem mluvit," pravila Irma a vrhla významný pohled na své kamarádky. ,,O něčem, co není pro kluky."
,,Začala jsi s někým chodit?" zeptal se překvapeně Matt.
Irma zavrtěla hlavou.
,,Jde o nějakého kluka? Taranee říkala, že se poslední dobou chováš nějak divně..." Petr zmlkl, když ho Taranee zpražila výhružným pohledem.
,,Není to... tak, jak si myslíte," zamumlala Irma a pohlédla prosebně na ostatní.
,,Je to důležité?" zeptala se Will tak, aby Irma pochopila, že by si opravdu moc ráda šla poslechnout Matta.
,,Já nevím..." odvětila neurčitě Irma.
,,Měla by sis najít kluka," poznamenal Petr škádlivě. ,,Byla bys v pohodě a přestala bys chodit po světě s hlavou v oblacích."
,,Pojď sem, ať tě obejmu, to ti určitě udělá dobře," pravila Will a postavila se.
,,Já nepotřebuji utěšovat," odsekla Irma, ,,potřebuju prázdniny!" S těmi slovy se vydala ke zpěnému příboji.
,,Irmo!" zavolala na ni Will, ale ta se ani neohlédla. Dál se sklesle šinula k moři, jen tu a tam bezcílně kopla do prázdné mušle či oblázku.
,,Vrátí se, jakmile si sbalíme věci," povzdychla si Will.
Ostatní dívky jen mlčky sledovaly svou kamarádku a nevěděly, co si mají myslet. Takhle Irmu neznaly.
Taranee a Hay Lin se už za ní chtěly rozběhnout, ale Petr je zarazil.
,,Potřebuje být chvíli sama," pravil s úsměvem.
,,Dejte jí deset minut a uvidíte, že se to spraví. Za chvilku ji tu máte zpátky."
Dívky přikývly a začaly si balit věci.
Irma stála u vody a hleděla do dálky. Slaný vítr od moře nemilosrdně bičoval její tvář a zanedlouho jí z toho začaly pálit oči.
Petr má v něčem pravdu, pomyslela si. Když člověk pořád jen sní, chová se pak asi dost podivně. Jenomže já už nemůžu... mám hlavu plnou nepochopitelných věcí...
Byla tak zabraná do svých myšlenek, že si ani nevšimla pramínku zářivě modrého světla, který se jí obtočil kolem kotníku a pevně ji sevřel. Až když chtěla uskočit před zpěněnými vlnami, zjistila, že se nemůže pohnout z místa.
V panické hrůze se otočila, aby přivolala své kamarádky, ale vtom jí jakási síla podrazila nohy a Irma se svalila obličejem přímo do mokrého písku. Vydrápala se na lokty, zdvihla zoufale hlavu a chtěla vykřiknout, ale vtom se jí přes záda převalila další vlna a strhla ji pod vodu. Napnula všechny síly, zaklonila se a zalapala po vzduchu. Obloha se zatáhla těžkými šedými mraky, které věstily další déšť.
,,Hay Lin!" vykřikla Irma přidušeným hlasem, ale vzápětí se jí zmocnila další vlna a nemilosrdně ji táhla pryč od pláže.
,,Nebyla to Irma?" Hay Lin se otočila k místu, kde před chvilkou stála její kamarádka.
Ostatní se zarazili.
,,Já jsem nic neslyšel," odvětil Petr a hodil si batoh na záda.
,,Kam šla?" zeptala se Cornelia.
Matt se rozhlédl, ale nikde ji neviděl. ,,To je typický," povzdychl si, ,,už takhle přijdu pozdě na zkoušku a Irma si jetě k tomu začne hrát na schovávanou."
,,Nech toho Matte," obořila se na něj Will. ,,Je pravda, že to Irma občas s těmi svými vtípky trochu přehání, ale tohle se mi nezdá."
,,Možná šla domů," napadlo Petra, ,,třeba na nás neměla náladu."
,,A co tohle?" kývla Cornelia k místu, kde Irma nechala své kolo.
,,Má prázdnou pneumatiku," poznamenal Matt, ,,třeba se jí s tím nechtělo tahat."
,,Právě jsem se zkusila s Irmou spojit telepaticky," ozval se Taraneein hlas v myslích ostatních dívek. ,,Na okamžik jsem ji zachytla, ale pak bylo naše spojení přerušeno! Neodpovídá!"
Ostatní na ni překvapeně pohlédly. Nenápadně, tak, aby si toho nevšimli kluci, zavřely oči a několik vteřin se intezivně soustředily. Ale když se opět podívaly na Taranee, v jejich očích se zračil smutek a prázdnota. Ani jim se spojení s Irmou nepodařilo.
Taranee svěsila zklamaně hlavu. Náhle si připadala beznadějně ztracená.
Zato Will byla odhodlaná něco podniknout.
,,Musíme se zbavit kluků," prohlásila v duchu rezolutně. ,,Tohle není jen tím, že s Mattem nepřišel i Joel a že jsme ji popichovali, protože nemá kluka."
,,To je divné, začíná pršet," podotkla Hay Lin nahlas a vzhlédla k obloze, z níž začaly do jemného písku padat první děšťové kapky.
Will přikývla a taky se zaklonila. ,,Ještě před chvílí bylo nebe jak vymetené..."
,,Ale no tak, už toho nechte," utrousil rozmrzele Matt. ,,Copak jste dočista zblbly? Co když je to docela normální déšť - voda, co čas od času padá z nebe. Na tom přece není nic záhadného."
,,Pozor!" vyjekl Petr a zatahal Matta zděšeně za ruku.
Holky leknutím doslova zděšeně nadskočily a s očima na vrch hlavy se otočily směrem k místu, kam se díval Petr.
,,Zahradní trpaslíci!" vyjekl Petr a pak se dali s Mattem do smíchu. ,,Útočí na nás zahradní trpaslíci! Viděl jsem je tamhle v té mělčině! To kvůli nim začalo pršet!"
,,To bylo opravdu moc vtipné," ušklíbla se naštvaně Cornelia a otočila se k nim zády.
,,Irma zmizela a vy se nám akorát smějete, že o ni máme starost," zlobila se Taranee s rukama zkříženýma na prsou.
,,Jé, tak si to hned tak neber," řekl Petr omluvně.
,,Taky jste si to mohli odpustit," šťouchla Will do Matta.
,,Ještě chvilku a promokneme na kost," poznamenal Petr a znepokojeně se rozhlédl po zatažené obloze.
,,Víte co? Běžte napřed, my zkusíme najít Irmu," navrhla Will.
,,Určitě nás nepotřebujete?" zeptal se Matt.
Will rázně přikývla a vrhla na něj neoblomný pohled.
Matt na ni nejdřív zůstal překvapeně zírat, ale pak mu to došlo. Will mu už dřív řekla o W.I.T.C.H., a jestli jí teď chtěl nějak pomoct, musel dostat Petra pryč a nechat je, aby podnikly, co je potřeba. Byl sice zvědavý a taky se o ně trochu bál, ale nedalo se nic dělat. Will mu důvěřovala - věřila, že jim pomůže a že neprozradí tajemství, které mu svěřila.
,,Nebude to nic vážného," pravil Matt a takřka neznatelně mrkl na Will. ,,Chci říct, mělčina se tu táhne docela daleko... Jestli mi něco dělá starosti, tak spíš to, že by mohli zrušit náš koncert."
S těmi slovy vyrazil k Petrovu autu. ,,Hodíš mě tam, Petře?" zeptal se jakoby nic.
,,Bojíš se, že zmokneš?" popíchl ho s úsměvem Petr a přátelsky ho poplácal po rameni. ,,Jasně že tě svezu. A můžeme vzít Irmino kolo. Hodím jí ho domů, pokud teda nechcete..."
,,Jsem si jistá, že Irma bude ráda, když si sem pro něj nebude muset večer chodit," přikývla souhlasně Cornelia.
Petr opětoval její vlídný úsměv, zdvihl Irmino kolo a pospíchal za Mattem.
Jakmile byli kluci z doslechu, Cornelia opět zvážněla. ,,Tohle se mi vůbec nelíbí. Takhle by se Irma nikdy nechovala. Je to jasný - Irma je v průšvihu!"
Irma cítila, jak jí pod oblečení zalézá zvířený písek. Byla metr pod vodou a topila se!
Hlavou se jí zběsile honily děsivé myšlenky. Co to je za sílu, která se jí zmocnila?
S vypětím všech sil se vzepřela náporu vody a vystrčila hlavu nad hladinu. Rozkašlala se a cítila, jak se jí z té slané vody, kterou spolykala, bouří žaludek.
Rozhlédla se po pláži, ale po jejich kamarádkách jako by se slehla zem.
Vtom ji to znovu stáhlo pod hladinu. Kolem hlavy se jí rozvířil písek a stovky vzduchových bublinek. Když si uvědomila, že už nemá v plicích ani doušek vzduchu, přepadla ji podivná tupá lhostejnost.
V tu chvíli ta záhadná energie, která ji držela pod vodou, povolila své sevření a Irma tu zůstala bez hnutí jako uschlý podzimní lístek. Netečně klesla ke dnu a neměla sílu vyšvihnout se k hladině. Před očima se jí míhaly barevné skvrny a srdce jí zaplavil pocit osamění a naprostého klidu.
Jen matně si uvědomovala, že ji cosi opět uchopilo a táhlo dál do temných vodních hlubin. Jediné, co rozpoznala, byl hebký čenich a jasně žluté oči. Pak jí ale mysl zastínil oblak příjemně tmavé mlhy a všechno zmizelo.
Žádné komentáře:
Okomentovat