12. kapitola - Doslov

12. KAPITOLA - DOSLOV

,,Je to tak vzrušující," zahlaholil nadšeně pan učitel Collins na celé kolo. V muzeu ve vstupní hale byly shromážděné všechny třídy Sheffieldského Institutu a kromě kantorů a kurátorky se dostavil také heatherfieldský starosta a hlouček senzacechtivých novinářů.

,,Jak všichni víme," pokraačoval pan Collins, ,,náš nejvzácnější exponát - ebenová pyramida - byl opraven a na poslední chvíli umístěn na své původní místo. Nyní bych rád předal slovo kurátorce výstavy, paní Svedalové, která expozici oficiálně zahájí."

Paní Svedalová si vzala veliké nůžky a předstoupila před dveře do hlavní výstavní síně, na nichž byla přivázaná červená stuha.

,,Tímto prohlašuji výstavu za zahájenou!" zvolala a přestřihla stuhu.

Všichni zatleskali a Irma dokonce nadšeně zahvízdala.

,,Nenecháváš se tím trochu moc unést, že ne?" mrkla na ni škádlivě Cornelia a položila jí ruku na rameno.

,,Nic takového mi nehrozí," ujistila ji Irma.

Dícky stály na konci fronty, která pomalu postupovala do sálu, kde paní Svedalová s panem Collinsem každé skupince všechno dychtivě vysvětlovali.

Poté, co jejich třída vyslechla učitelův zanícený výklad o tom, co je a není známo o tajemné ebenové pyramidě, se všichni vydali do dalšího sálu. Jen Irma a její čtyři kamarádky se tu ještě zdržely. Dlouho jen tak stály a mlčky hleděly na tu lesklou černou pyramidu. Pak k ní Irma přistoupila a celá rozechvělá na ni položila dlaň.

,,Chybí ti, viď?" zeptala se účastně Cornelia.

Irma přikývla, ale nic neřekla. Jen tam tak stála a nepřítomně zírala na svůj vlastní odraz v nablýskané stěně pyramidy.

V tu chvíli do sálu nakoukl pan učitel Collins a všiml si, jak Irma hledí na vzácný exponát.

,,Irmo, tebe ta pyramida skutečně zajímá, že?" pravil potěšeně.

Irma se na něj otočila a usmála se. Kdyby ji pan Collins tak dobře neznal, přísahal by, že se jí v očích zaleskly slzy.

,,Jenom jsem se chtěla ujistit, že je skutečně prázdná," řekla Irma a s úsměvem vyšla ze sálu.