2. kapitola - Výstava

2. KAPITOLA - VÝSTAVA

Irma nechala letět své myšlenky daleko, do svěže zelených korun stromů a mezi rozverné barevné motýly, kteří si poletovali v ranním letním větříku. Ne že by ji vůbec nezajímal výklad pana učitele Collinse, který jim právě s nadšením povídal o svých oblíbených egyptských pyramidách, ale cítila lezmý vánek ve vlasech a sluníčko ji hrálo, jako by se opalovala na pláži.

Zavřela oči a toužebně si povzdychla. Kéž by se mohla rozběhnout za svými myšlenkami, místo aby tu seděla zavřená v téhle nesnesitelné dusné třídě.

Její překrásný sen přerušil Collins, který si ji zblízka zkoumavě prohlížel.Musel tak stát už nějakou chvíli, protože ostatní spolužáci byli zticha jako pěny a napjatě čekali, co se bude dít.

,,Já čekám, Irmo," pravil přísně učitel a vrhl na ni neoblomný pohled.

Irma cítila, jak se jí rozčílením hrne krev do hlavy, a za sebou slyšela potutelné pochichtávání. Zoufale se rozhlédla kolem sebe a zachytila klidný sebejistý pohled Taranee.

,,Seth?" vyhrkla, aniž tušila proč.

,,A já jsem si myslel, že nedáváš pozor," odvětil pan učitel Collins a nevěřícně zavrtěl hlavou.

Irma se otočila na Taranee a s povděkem se na ni usmála. Ze všech schopností, které získala coby Strážkyně Sítě, měla telepatii nejraději.

Ale Taranee na ni přísně kývla a pravila:,,Tohle je naposledy, co tě kryju, Irmo. Musíš dávat pozor, to nejde, takhle zneužívat své schopnosti!"

Irma se zatvářila jako neviňátko.

,,Já, Irma Lairová, tímto slibuji, že od této chvíle si budu vždy a za každých okolností pamatovat Seth... i když nemám tušení, kde to leží!"

S těmi slovy se napřímila a způsobně si položla ruce na lavici. Ukážu jim, pomyslela si odhodlaně, že Irma Lairová umí dávat pozor stejně dobře jako kdokoli jiný!

,,Slyšeli všichni Irminu odpověď?" zvolal pan Collins na celou třídu. ,,Seth byl jeden z mnoha egyptských bohů," pokračoval. ,,Od příštího pondělí je v Heatherfieldském muzeu výstava starověkých artefaktů, z nichž mnohé pocházejí z Egypta. Nejzajímavější z nich je černá ebenová pyramida, ozdobená stříbrnými nápisy, která byla nedávno objevena v písečné poušti. Představte si, že se zatím nenašel nikdo, kdo by dokázal ty stříbrné nápisy rozluštit. Není to vzrušující?"

Přímo fascinující, pomyslela si otráveně Irma. Nejraději by to řekla nahlas, protože takhle to poněkud ztrácelo půvab, ale nakonec si to přece jen nechala pro sebe.

Pan Collins se nadšeně rozhlédl po třídě, jako by právě objevil nový světadíl nebo dorazil na severní pól.

,,Na zítřek jsem domluvil exkurzi v Heatherfieldském muzeu," prohlásil triumfálně.

,,Ale ta výstava začíná až v pondělí, ne? To je skoro až za týden," přerušila ho Hay Lin, která seděla přímo za Irmou.

,,Co jsem vám říkal, že máte udělat, když chcete něco říct?" kývl na ni učitel.

Hay Lin si povzdychla a zdvihla ruku.

,,Vidím, že sis dělala poznámky, Hay Lin," poznamenal ironicky pan Collins. ,,Kdybyste si všichni psali do sešitů tak pilně, jako si Hay Lin čmárá po dlani, nemusel bych vám všechno tisíckrát opakovat."

,,Když už nemáte místo v hlavě, musítě si své nápady někam zapsat," poznamenala Irma, otočila se a spiklenecky se usmála na Hay Lin.

,,Já jsme se jenom chtěla zeptat, proč jdeme do muzea zítra, když ta výstava začíná až v pondělí," zopakovala Hay Lin.

,,To je sice pravda..." pousmál se pan Collins a významně se odmlčel. Pokaždé, když chtěl říct něco důležitého, udělal krátkou pauzu, aby na sebe upoutal pozornost.

Jenomže mu nedochází, že když to udělá desetkrát za hodinu, nikdo už si toho nevšímá, pomyslela si s povzdechem Irma.

,,Hay Lin má pravdu," vyhrkla čarodějka Vody. V tu chvíli pan učitel Collins očividně ztratil nit.

Tázavě na ni pohlédl.

,,No vážně," pokračovala Irma, ,,pondělí je opravdu až za necelý týden."

Celá třída propukla v hurónský smích a pan Collins měl co dělat, aby je zase uklidnil.

,,Irmo Lairová!" procedil mezi zuby a změřil si ji přísným pohledem.

,,Promiňte, pane učiteli, já nevím, kde se to ve mně bere," pokrčila Irma nevinně rameny. ,,Táta říká, že jsem někdy nesnesitelně vtipná a že to mám určitě po mámě."

Spolužáci se znovu rozesmáli a Irma se spokojeně ušklíbla.

,,To si budu pamatovat, až ti budu psát poznámku," řekl pan Collins.

V tu chvíli bylo irmě jansé, že by měla přestat, dokud je čas. To jsem celá já, pomyslela si a kousla se do rtů. Místo abych použila hlavu a držela jazyk za zuby, dělám tady legrácky.

,,Výstava sice začíná až v pondělí," vrátil se učitel ke svému tématu, ,,ale já jsem zařídil, že tam můžeme jít s celou třídou ještě před oficiálním zahájením." Irma na něj vrhla svůj nacvičený pohled nevinného andílka, ale pan Collins si jí nevšímal.

,,To znamená, ýe zítra nejdeme do školy?" zeptala se Taranee s nadějí v hlase.

Pan Collins přikývl.

Třída začala nadšeně jásat.

,,Panečku, tady je tak snadné získat si popularitu," poznamenal pan Collins a s úsměvem se poklonil.

Irma se otočila na Hay Lin.

,,Když zítra nejdeme do školy, bude se mi doma líp vysvětlovat, proč si musím ze všeho dělat legraci," pravila.

,,Třeba bude stačit, když se začneš smát," mrkla na ni škodolibě Hay Lin a rychle si něco psala na ruku.

,,Kdo je tady vtipálek, ty nebo já?" odvětila Irma a snažila se, aby nebylo poznat, že se jí to dotklo.

Jakmile zazvonilo na konec hodiny, všichni si naházeli věco do tašek a vrhnuli se na chodbu.

Když byla Irma u dveří, zaslechla, že ji volá pan Collins.

,,Tohle sis tu zapomněla," poznamenal učitel a podal ji bílý papírek.

,,Je to vážně nutné?" vrhla na něj Irma provinilý pohled. ,,Jsem prostě v pubertě a nedokážu vždycky odhadnout, kdy mám držet jazyk za zuby."

,,Já vím," přisvědčil pan Collins soucitně a Irma na okamžik zadoufala, že by si mohl vzít tu poznámku zpátky a na všechno zapomenout.

,,Ber to jako ponaučení. Koneckonců, od toho jsem tady," dodal a se spokojeným výrazem ve tváři ji vystrčil ze třídy. Irma přeložila poznámku a strčila si ji do kapsy, aniž se na ni podívala.

Taranee, Hay Lin, Will a Cornelia na ni čekaly u hlavního vchodu.

,,Je to v pohodě?" zeptala se Hay Lin a účastně ji poplácala po rameni.

,,Ne," odvětila Irma a vytáhla z kapsy pomačkaný papírek.

,,Nezapomněly jste na ten zítřejší koncert Modrého kobaltu?" pokusila se Will převést řeč na něco příjemnějšího.

,,Nevím, jestli mě naši pustí, když přijdu domů s tímhle," podotkla Irma a zamávala papírkem ve vzduchu.

,,Nebuď pesimista," konejšila ji Cornelia, jako by mluvila se svou mladší sestrou.

,,To se ti snadno řekne," namítla Irma. ,,Tvůj táta není policajt. Zato můj jo a podle jeho názoru jsou takovéhle věci téměř vstupenkou do kriminálu."

,,Ale prosím tě," skočila jí do řeči Cornelia a vytrhla jí lístek z ruky. ,,Vždycky hrozně přeháníš!"

Rozložila papírek a přečetla si ho dřív, než jí ho stačila Irma vzít.

,,Jestli ti vaši dají kvůli tomuhle domácí vězení, klidně s tebou zůstanu celý večer zavřená v pokoji," rozesmála se Cornelia.

Irma pohlédla na papírek, který ji dal pan Collins, a s úlevou si oddychla.

,,Irmo, ještě jsem neměl příležitost přečíst si váš domácí úkol z minulého týdne. Hodně zdaru, váš učitel Collins," četla ji přes rameno Will.

,,Kdo by to byl do něj řekl?" zeptala se Taranee. ,,Zdá se, že Irma není jediná, kdo rád vtipkuje."