3. kapitola - Ebenová pyramida

3. KAPITOLA - EBENOVÁ PYRAMIDA

Od chvíle, kdy otevřela oči, Irma věděla, že tohle bude jeden z těch dnů, kdy by snad raději měla zůstat v posteli. Nejdřív jí nezazvonil budík, pak našla v ponožce díru, hned nato zjistila, že má na kole vyfouklou pneumatiku, a navíc se musela koukat na kyselý obličej svojí mámy, která byla otrávená z toho, jak ji nemohla dostat z postele.

Nechápu, jak se můžou věci přes noc tak změnit, pomyslela si rozmrzele, když si brala ze stolu svačinu, kterou jí máma připravila. Včera šlo všechno jako na drátkách a dneska se proti mně všechno spiklo!

,,Mám tě ráda, ospalko," usmála se na ni máma a chtěla ji obejmout, ale Irma už neměla čas.

Rozběhla se směrem do města. Srdce jí bušilo o sto šest a zanedlouho ho cítila až v krku. Zhluboka oddychovala nevšímala si palčivé chuti kyseliny mléčné, kterou cítila u kořene jazyka.

Snažila si vzpomenout, o čem se jí zdálo, ale z celého snu si vybavila jen obraz proudící vody. Zatnula pěsti a zavřela oči, až se jí v hlavě roztančily barevné skvrny. Vtom se jí z ničeho nic sevřel žaludek a měla pocit, jako by byla uvězněná v nějakém temném stísněném prostoru, obehnaném stěnami tekoucí vody.

,,To je nesmysl," vydechla a otevřela oči právě včas, aby se na poslední chvíli vyhnula staré vystrašené paní s pudlíkem v náruči.

,,Promiňte!" zvolala na ženu, která jen nevěřícně kroutila hlavou, a pospíchala dál.

To je typické, pomyslela si Irma ironicky, holka se žene jak ztřeštěná, div že nesrazí nebohou stařenku přímo na chodníku!

Přestože sotva popadala dech a začalo ji nepřijemně píchat v boku, běžela dál směrem k muzeu. Přitom se jí v hlavě rodil jakýsi obraz. Byl čím dál jasnější, a když se zastavila pod schody k hlavnímu vchodu do muzea, viděla ho už zcela zřetelně: Zářivé bíle domy s modrými kupolemi a mezi nimi překrásný hrad, z jehož balkonu na ni někdo mával. Bylo by to jak z pohádky, kdyby to město nepůsobilo tak smutně, blesklo jí hlavou.

Otevřela vysoká vchodová vrata. Pan Collins čekal hned za dveřmi a kupodivu se netvářil naštvaně. Dokonce se zdálo, že má skvělou náladu. To bylo dobré znamení.

,,Už jsem se začínal bát, že nedorazíta, Irmo," pravil vlídně.

Irma byla celá uřícená a srdce jí pulzovalo až ve spáncích. Když se trochu vydýchla, vyprávěla panu Collinsovi o svém nezdařeném ránu. Postěžovala si mu na děravé ponožky, vyfouklé pneumatiky a otravnou mámu, která nemá trpělivost se svou dospívající dcerou.

Pan Collins se jen smál a nevěřícně kroutil hlavou. Myslel si, že si zase dělá legraci, ale Irma občas mluvila i vážně.

Učitel pak poznamenal něco o tom, že už na ni všichni čekají, a tak se společně vydali do muzejního bufetu, kde spolužáci netrpělivě posedávali na polstrovaných židličkách. Taranee a Hay Lin na ni zamávaly od svého stolku a Irma si k nim šla přisednout.

,,Ty jsi běžela?" zeptala se jí Taranee.

,,Děláš si legraci?" odvětila udýchaně Irma a zavrtěla hlavou.

,,To jsi celá ty," zasmála se Taranee.

,,Víte, moc jsem toho dneska v noci nenaspala," vysvětlovala Irma, ale holky se jen potutelně usmívaly a nevěřícně kroutily hlavami.

Čarodějka Vody nad tím v duchu mávla rukou, protože jim vlastně neměla co říct. Nechtěla jim vysvětlovat, že nemohla spát kvůli snu, který si ani pořádně nepamatuje.

,,Jsou tu všichni?" zvolal náhle pan Collins, až se celé muzeum otřáslo. Rozpačitě se rozhlédl a dodal o poznání tišeji: ,,Zapomněl jsem, že se to tu tak rozléhá."

,,Teď, když tyto prostory dáváme trochu do pořádku, je tu ozvěna jako v jeskyni," poznamenala omluvně muzejní kurátorka, paní Svedalová.

Dívky se rozhlédly po rozlehlé místnosti. Ze stropu visely cáry staré omítky, stěny byly obložené lešením a na podlaze se válelo všelijaké nářadí.

,,Nechápu, jak to chtějí do pondělka stihnout," podotkla Hay Lin polohlasně.

,,Taky nejsi žádný zedník," ušklíbla se sarkasticky Irma.

,,Díky nedocenitelné podpoře pana učitele Collinse při sestavování naší nové expozice jsme pro vás mohli připravit zvláštní prohlídku," pravila slavnostně kurátorka.

,,Ta je do Collinse celá blázen," špitla Taranee.

,,Nechápu, co na něm vidí," zavrtěla hlavou Hay Lin.

,,Já osobně na něm nevidím vůbec nic zvláštního," přisvědčila Irma. ,,Asi ji uchvátil svými skrytými kvalitami."

V tu chvíli kurátorka koketně mrkla na pana Collinse.

,,Viděly jste to?" drkla Hay Lin do ostatních.

Taranee a Irma přikývly.

,,Dost nechutný," ušklíbla se Irma.

,,Řekla bych, že si toho ani nevšiml," podotkla Taranee.

,,Nejspíš je myšlenkami někde hluboko v dávnověku a nemá čas na kohokoli, kdo není nabalzamovaný a uložený v nějakém tajemném sarkofágu," pravila uštěpačně Irma.

,,Nezapomeňte, že chodí s Willinou mámou," připomněla Taranee.

,,Viděla jsi někdy Willinu mámu po ránu?" zeptala se škodolibě Irma.

Dívky vstaly od stolu a vydaly se za panem Collinsem a paní Svedalovou, která mezitím otevřela dvojité dveře vedoucí do velkého sálu. Třída se za tlumeného hovoru, násobného několikerou ozvěnou, líně přesunula do místnosti.

Vtom se Irmě vybavil ten podivný pocit, s kterým se to ráno probudila.

,,Co je, Irmo? Zdvihla ses moc rychle? Je ti dobře?" ptala se znepokojeně Taranee. ,,Jsi celá bledá."

,,Říkala jsem vám, že jsem toho dneska moc nenapsala," utrousila Irma.

,,Takhle potichu ty většinou nemluvíš," pokusila se ji rozesmát Hay Lin, ale pro jistotu jí sáhla na čelo. ,,Horečku nemáš," dodala.

,,Díky," odvětila Irma a z legrace ji odstrčila.

,,Nedotýkat se, jasný?"

,,Nyní se přesuneme do hlavního sálu, kde právě vybalujeme jeden z nejpozoruhodnějších exponátů této výstavy," pokynula jim kurátorka.

,,Zmeškaly jsme něco?" zeptala se Irma, jako by ji to nesmírně zajímalo.

,,Napravo vidíte sošku Anubise a nalevo máme kopii Rosettské desky," gestikulovala Hay Lin jako letuška, která cestujícím ukazuje, kde jsou nouzové východy.

Taranee a Irma vyprskly smíchy.

,,Někdo tě musí zastoupit, Irmo, když neplníš svou roli třídního šaška," pravila Hay Lin a vydala se za ostatními do hlavního sálu.

Z velkého střešního okna proudilo do místnosti pronikavé světlo a prach, který vířil vzduchem, připomínal sněhové vločky.

Irma si dala ruku před pusu a zakašlala.

,,Nějaké otázky?" zeptal se pan Collins shromážděné třídy.

Irma zavrtěla hlavou. ,,Ne, to dělá ten prach," odpověděla. Tam, kde ještě nikdo nešlápl, byla černá mramorová podlaha pokrytá vrstvou šedého prachu a jen nářadí, které tu nechali řemeslníci, dávalo tušit, že se ve skutečnosti nejedná o nedávno objevenou hrobku, ukrytou po celá staletí kdesi v pusté poušti.

Paní Svedalová přešla ke stěně a zmáčkla tlačítko, kterým se otevíralo střešní okno. ,,Omlouvám se, děti, ale jak jsem říkala, celé to tu renovujeme a hotové to bude až v pondělí."

,,Pojďte ke mně, prosím!" zavelel pan Collins a slavnostně shromáždil třídu kolem velké bedny uprostřed sálu. ,,Za malý okamžik se stanete svědky nevídané události!"

Mrkl na kurátorku, která rozrušením celá zčervenala a rychle dala vysílačkou jakýsi pokyn. Chvilku nato se otevřely protější dveře a do sálu vkročili dva řemeslníci v montérkách.

,,Tohle je třída pana Collinse, o níž jsem vám říkala," pravila kurátorka a nejistě se zasmála.

Řemeslníci kývli na pozdrav.

,,Musíte být zvědavostí celí bez sebe," poznamenal jeden z nich skepticky.

Místo odpovědi se ozval tlumený smích.

,,Přesně to jsem si myslel," rozesmál se muž na celé kolo. ,,Děti jsou pořád stejné!"

,,Já jsem náhodou moc zvědavá, co je v té bedně," pravila Irma důrazně, čímž si vysloužila několik pobavených pohledů, obzvlášť pak od pana Collinse. ,,Teda... docela mě to zajímá," dodala rozpačitě, když si uvědomila, jak na ni všichni zírají.

,,Odkdy je z tebe vzorná žákyně?" šťouchla do ní překvapená Hay Lin.

,,Nemohla jsem v tom Collinse nechat," pokrčila Irma rameny. ,,Ale ptáš se, kdy jsem se začala zajímat o historii? Ani nevím, přišlo to nějak samo."

,,má to snad něco společného s tvoji neklidnou nocí?" usmála se Hay lIN.

,,Bude to asi znít divně, ale myslím, že má," odvětila Irma. ,,V téhle místnosti je něco podivného.... jako by se mi něco snažilo dostat do hlavy."

,,To bude tím nedostatkem spánku," pokrčila Hay Lin rameny.

,,Měla bys poprosit Collinse, aby tě pustil dřív domů. Nevypadáš zrovna nejlíp," podotkla znepokojeně Taranee.

,,Jsem ospalá... ale zároveň mám spoustu energie. Jako by se mi ve snu zdálo, že jsem vzhůru. Ale jinak mi nic není," odvětila s úsměvem Irma. ,,Jen mě nezapomeňte vzbudit, až to tady skončí."

,,Už otevírají tu bednu!" zvolala rozrušeně Taranee a stoupla si na špičky, aby viděla aspoň něco.

,,Tomu říkám soucit," postěžovala si Irma.

,,Možná bych pro vás byla zajímavější, kdybych taky byla zavřená v nějaké bedně."

,,Přestaň remcat!"

Hay Lin popadla Irmu v pase a zdvihla ji do vzduchu.

,,Nech toho! Myslím, že jsem se vyjádřila jasně - nedotýkat se!"

Hay Lin se ušklíbla, pustila Irmu na zem a postavila se vedle Taranee, aby viděla, co se bude dít. Muži v monterkách si podali velké kleště a pustili se do práce. Výstavní síní se rozléhalo skřípání dřeva a cinkot hřebíků o podlahu, až z toho běhal mráz po zádech. Dívky se otřásly a vyměnily si roztrpčené pohledy - ty zvuky byly snad ještě horší, než když pan Collins utíral tabuli suchou houbou!

Jakmile řemeslníci opatrně odstranili víko bedny, postranice se s tlumeným plesknutím svalily na podlahu. Do vzduchu se zdvihl oblak prachu, a když se po chvíli usadil, objevila se před nimi černá lesklá špice.

Kurátorka k ní hbitě přiskočila. ,,Ukažte," vyhrkla rozrušeně a začala opatrně ometat z pyramidy ochrannou vrstvu dřevěných pilin.

,,Bylo to fajn, kdybyste si odsud odnesli své věci, abychom mohli pokračovat ve své práci," poznamenal jeden ze řemeslníků a s úšklebkem šťouchl do svého parťáka. Pak si vzali své hrnky s kávou a beze slova odešli.

,,To je nádhera," vydechla Irma, když se naleštěný eben zaleskl v záři denního světla.

,,Jako by si ta pyramida oblékla plášť ze slunečních paprsků," zašeptala Hay Lin, na kterou to zjevně udělalo ohromný dojem.

,,Povšimněte si těch nápisů," upozorňoval je pan Collins a ukázal na stříbrné symboly, které zářily na stěnách pyramidy jako šňůrky těch nejskvostnějších perel.

,,Vypadá to jako egyptská pyramida," pokračoval, ,,ale ty nápisy nejsou hieroglyfy... Není to užasné? A to ještě není všechno! Představte si, že ji našli v oblasti, kterou už dříve archeologové prohledali, ale kde předtím na nic nenarazili. Jednoho dne se tam z ničeho nic objevila, jako by ji právě někdo zakopal."

,,Vypadá jako nová," špitla Hay Lin.

,,Co máš s těma mumiema?" mrkla na ni škodolibě Irma. ,,Ještě před chvílí jsi nám horlivě - a nutno říct, že velmi zaujatě - líčila, jak po sobe Collins a ta kurátorka pokukují."

,,Ty jsi nenapravitelná!" rozesmála se Hay Lin.

,,Při vernisáži bude pyramida vystavena tak, jak ji našli - špicí dolů," vysvětlovala paní Svedalová. ,,Zatím nevíme, proč byla v téhle poloze, ale některé znaky na stěnách by to mohly objasnit."

,,A proč je teda teď naopak?" zeptal se někdo z první řady.

,,Pravděpodobně to je jen hloupý výmysl," pousmála se nevěřícně kurátorka, ,,ale ti, co ji našli, tvrdí, že podle těch stříbrných nápisů je v pyramidě uložena měsíční záře, z níž má povstat jakási.... magická bytost. Jak jsem řekla, je to jen stará pověra, ale když pyramidu vystavíme špičkou dolů, bude to návštěvníkům připadat mnohem zajímavější."

,,Magická bytost?" opakovala zaujatě Hay Lin poté, co se způsobně přihlásila.

Pan Collins se rozesmál. ,,Nějaká příšera nebo divoké zvíře," odvětil pochybovačně.

,,Vědci se snažili najít ten správný výraz, ale jak víte z vlastní zkušenosti, lidská řeč má velmi složitou strukturu. Jazyky se liší nejen slovní zásobou, ale také gramatikou a tvořením slov."

,,Co jsi to udělala? jsi padlá na hlavu?" sykl jeden kluk na Hay Lin. ,,Teď budeme muset poslouchat ty jeho bláboly!"

,,Jen klid," ušklíbla se na něj Irma. ,,Já to zařídím!"

,,Hm, ty určitě," potřásl kluk hlavou.

,,Jo, a pak budeš po škole!" dodal posměšně jeho kamarád, ale Irma si z něčeho takového nedělala hlavu.

,,Co je uvnitř té pyramidy?" zeptala se zvídavě. ,,Ukrývá v sobě hrobku... nebo... poklad?"

Kurátorka se rozesmála. ,,To by bylo něco, že? Většina pyramid, které jsme nalezli, měla sloužit faraonům v jejich posmrtném životě. Takové stavby obsahovaly všechno, co mohl král potřebovat - zbraně, šperky, zlato a různé další předměty."

Na okamžik se odmlčela, aby dodala svému výkladu na působivosti.

,,Ovšem tato pyramida je zcela zvláštní. Jak vidíte, je poměrně malá - vešlo by se do ní tak maximálně malé dítě - a nikdo ji nedokázal otevřít. Hledali jsme nějaký otvor, štěrbinu nebo alespoň prasklinu, ale marně. Nikdo netuší, co je uvnitř..."

,,Třeba nic?" přerušila ji dychtivě Irma.

,,Vědci zjistili, že uvnitř je malý prostor," odvětila kurátorka s úsměvem, ,,asi tak velký, aby se tam jeden z vás mohl skrčit... ale zdá se, že kromě jakési tekutiny uvnitř nic není. Zatím nevíme, jestli je ta tekutina stejně stará jako pyramida, nebo jestli je to dešťová voda, která se tam dostala nějakou škvírou."

,,A dokud se nám ji nepodaří otevřít, zůstane to tajemstvím," dodal pan Collins záhadně a odmlčel se.

Třída ani nedutala, jen mlčky sledovala černou pyramidu.

,,No myslím, že je čas pokračovat s prohlídkou," přerušil pan Collins hrobové ticho. ,,Ještě toho máme spoustu před sebou."

Irma se od té pyramidy nemohla odtrhnout. Měla pocit, jako by se jí snažila něco sdělit, jako by k ní vysílala nějaké signály.

,,Musíme jít za ostatními," připomněla jí Taranee a zatahala ji za rukáv.

,,Nám se taky moc líbí," poplácala Hay Lin Irmu blahosklonně po rameni, ,,ale ve vedlejší místnosti na nás čekají mumie. To bude teprve vzrůšo!"

Když míjely pyramidu, Irma bez přemýšlení natáhla ruku a jemně se dotkla lesklé stěny.

,,Co to děláš?!" vyjekla Hay Lin. ,,Muzejních exponátů se přece nemůžeš dotýkat!"

Pyramida byla hladká a studená. Irma přejela prsty po stříbrném nápise, jako by si chtěla zapamatovat tvar neznámých písmen.

,,Co když to někdo uvidí?" obořila se na ni káravě Hay Lin.

,,Tohle už jsem viděla," pravila Irma jako v transu. Lesklá deska se pod jejím dotykem zahřála, a než stihla ucuknout, vystřelil jí do loktu mocný proud energie. Rychle ucukla a bezděčně uskočila stranou. Svým vnitřním zrakem spatřila obraz chlapce, který si hrál na kemenné podlaze. Pomalu se na ni otočil, usmál se, ale pak náhle zmizel, jako by se do země propadl.

,,Co to děláš?"

Hay Lin na poslední chvíli zachytila Irmu, která se málem skácela k zemi.

,,V té pyramidě je voda," vydechla.

Hay Lin a Taranee za ni zůstaly nechápavě koukat.

,,Jseš si jistá?" zeptala se Taranee.

Irma přikývla. Byla si naprosto jistá.